Jak získat dostatečnou dobu pojištění na důchod?

startovní čáraDůchodové pojištění je upraveno zákonem č. 155/1995 Sb., v platném znění. Potřebná doba pojištění pro starobní důchod se od roku 2010 postupně prodlužuje o jeden rok. Vzroste tak z 26 let pro rok 2010 na 35 let po roce 2018. Proto si zkontrolujte dříve, než o důchod požádáte, jakou dobu pojištění vám Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) eviduje. Později se vám totiž mohou chybějící doby pojištění dokládat mnohem hůře.

 

Vyžádejte si tzv. Informativní osobní list důchodového pojištění (IOLDP)

ČSSZ eviduje informace o dobách důchodového pojištění na tzv. Informativních osobních listech důchodového pojištění (IOLDP). Tyto informativní listy obsahují přehled dob důchodového pojištění, případně náhradních dob pojištění, uložených v evidenci ČSSZ. Za dobu od roku 1986 zahrnují i přehled vyměřovacích základů a vyloučených dob, včetně celkového součtu evidované doby a součtu náhradních dob. Informativní listy dále obsahují přehled a celkový počet neevidovaných dob, které chybí mezi prvním nárokovým dokladem a posledním nárokovým dokladem evidovaným v ČSSZ, příp. bezprostředně předcházejícím kalendářním rokem před rokem aktuálního vyhotovení IOLDP.

Na vaši žádost vám ČSSZ výpis dob pojištění zašle nejpozději do 90 dnů ode dne doručení vaší žádosti. Za vydání výpisu se neplatí žádný poplatek. Požádat o něj je možné jednou za kalendářní rok.

Žádost můžete podat prostřednictvím tiskopisu „Žádost o zaslání informativního osobního listu důchodového pojištění“ nebo volným dopisem, který musí obsahovat rodné číslo žadatele, jméno, příjmení, rodné příjmení a adresu, na kterou má být výpis zaslán.

Způsoby, jak požádat o Informativní osobní list důchodového pojištění, jsou uvedeny v tabulce níže.

 

Jak požádat o IOLDP Kam žádost odeslat
Písemně ČSSZ, Odbor správy údajové základny, Křížová 25, 225 08 Praha 5
Elektronicky s uznávaným elektronickým podpisem e-podatelna: posta@cssz.cz
Datovou schránkou

 

ČSSZ ID: 49kaiq3

(příp. prostřednictvím Eportal.cssz.cz, služba „Žádost o sestavení informativního osobního listu důchodového pojištění“)

 

Jak získat doby důchodové pojištění

Dobu důchodové pojištění lze získat výdělečnou činností, dobrovolnými platbami nebo tzv. náhradními dobami pojištění. Pokud zjistíte, že máte pro nárok na důchod málo dob pojištění, můžete si chybějící doby doplnit dobrovolným pojištěním.

ČSSZ neeviduje některé doklady o náhradních dobách pojištění, např. doklady o studiu nebo péči o dítě. Tyto doklady se předkládají zpravidla až při podání žádosti o důchod na příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ). Doložíte-li dodatečně doby pojištění (např. evidenční list důchodového pojištění) nebo náhradní doby pojištění (např. studium), budou tyto doby do evidence ČSSZ doplněny.

Následující tabulka zahrnuje přehled dob, které se započítávají do důchodového pojištění.

Doby důchodové pojištění Jak se započítávají
Zaměstnání Pojištění hradí zaměstnavatel, každý rok předává ČSSZ evidenční list důchodového pojištění.
Samostatná výdělečná činnost Pojištění si musíte platit sami.
Dobrovolné důchodové pojištění Pojištění si platíte sami, např. pokud pracujete ve státě, se kterým nemá ČR smlouvu o sociálním zabezpečení.
Náhradní doby pojištění Invalidní důchod

Započítává se pouze invalidní důchod pro invaliditu III. stupně.

Péče o závislé osoby

Započítává se osobní péče o dítě do 10 let závislé na péči druhé osoby v I. stupni závislosti a dále osobní péče o osobu závislou na péči druhé osoby ve II., III. nebo IV. stupni závislosti.

Studium po 18. roce věku

Do 31.12.2009 se započítává maximálně prvních 6 let. Od 1.1.2010 se nezapočítává vůbec.

Evidence na ÚP

Započítává se období pobírání podpory v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci. Z doby, kdy se podpora nevyplácí, se započítají maximálně 3 roky.

 

Zdroj: ČSSZ

(foto: freeimages, Billy Alexander)

Platové tabulky zaměstnanců v sociálních a zdravotních službách

platyPlatové tarify zaměstnanců ve veřejných službách a správě upravuje Nařízení vlády číslo 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě (viz § 3 – Zařazení zaměstnance do platové třídy§ 4 – Zařazení zaměstnance do platového stupně§ 5 – Platový tarif). Zařazení jednotlivých skupin zaměstnanců do platových tarifů upravuje § 5. Pro každou ze skupin je v přílohách (1 až 9) nařízení uvedena samostatná „platová tabulka“, přesněji „Stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů pro zaměstnance“. Podle odstavce (2) § 5 pracovníci v sociálních službách a sociální pracovníci spadají do platové tabulky v příloze číslo 2 a podle odstavce (6) § 5 zdravotničtí pracovníci poskytující zdravotní služby u poskytovatele zdravotních služeb a v zařízení sociálních služeb spadají do stupnice platových tarifů uvedené v příloze číslo 6 (viz níže).

 

Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 564/2006 Sb.

Stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů pro zaměstnance uvedené v § 5 odst. 2 (v Kč měsíčně)

Podle odstavce (2) § 5 nařízení “zaměstnanci, který je pracovníkem v sociálních službách nebo sociálním pracovníkem v zařízení sociálních služeb, u poskytovatele sociálních služeb, který vykonává činnost v sociálních službách nebo podle zvláštních právních předpisů při pomoci v hmotné nouzi, v sociálně-právní ochraně dětí, ve škole a školském zařízení, ve věznici, v zařízení pro zajištění cizinců a v azylovém zařízení, nebo sociálním pracovníkem u poskytovatele zdravotních služeb, přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 2 k tomuto nařízení, pokud mu nepřísluší platový tarif podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 4 k tomuto nařízení.”

Platový stupeň Počet let započita-telné praxe Platová třída
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16
1 do 1 roku 7580 8210 8900 9650 10470 11350 12320 13360 14480 15730 17060 18500 20050 21750 23620 25610
2 do 2 let 7850 8510 9240 10020 10850 11780 12770 13850 15040 16310 17710 19190 20820 22590 24510 26580
3 do 4 let 8150 8830 9590 10400 11290 12220 13260 14390 15600 16940 18370 19920 21610 23440 25450 27580
4 do 6 let 8460 9170 9960 10790 11700 12690 13760 14930 16220 17590 19070 20670 22410 24320 26400 28620
5 do 9 let 8780 9520 10340 11200 12140 13160 14280 15490 16820 18260 19780 21450 23270 25220 27400 29710
6 do 12 let 9120 9870 10740 11630 12620 13680 14820 16070 17450 18940 20540 22260 24140 26180 28440 30820
7 do 15 let 9460 10270 11130 12070 13090 14170 15400 16680 18100 19660 21310 23090 25050 27180 29500 31960
8 do 19 let 9820 10660 11550 12520 13600 14720 15970 17320 18790 20400 22120 23970 25990 28200 30600 33180
9 do 23 let 10190 11060 12010 13000 14110 15270 16580 17980 19500 21180 22960 24870 26970 29250 31780 34430
10 do 27 let 10570 11490 12440 13480 14640 15850 17220 18650 20240 21970 23820 25820 27990 30350 32960 35740
11 do 32 let 10990 11920 12930 14000 15200 16450 17880 19360 21000 22800 24720 26810 29050 31520 34200 37080
12 nad 32 let 11390 12380 13420 14530 15770 17060 18550 20090 21810 23660 25650 27800 30140 32700 35500 38470

Pozn. Platové tabulky platné do konce června (30. června 2017). Od 1. července 2017 se sociální pracovníci, pracovníci v sociálních službách zařazují do stejné platové tabulky jako zdravotničtí pracovníci (viz tabulka níže. Jejich platové tarify se tak zvyšují o 23 %.

 

Příloha č. 6 k nařízení vlády č. 564/2006 Sb.

Stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů pro zaměstnance uvedené v § 5 odst. 6 (v Kč měsíčně)

Podle odstavce (6) § 5 nařízení “zaměstnanci, který je zdravotnickým pracovníkem poskytujícím zdravotní služby u poskytovatele zdravotních služeb a v zařízení sociálních služeb, přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 6 k tomuto nařízení, není-li v odstavci 5 nebo 8 stanoveno jinak.”

Platový stupeň Počet let započita-telné praxe Platová třída
2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15
1 do 1 roku 10120 10980 11900 12910 13990 15170 16470 17870 19360 21050 22800 24710 26830 29110
2 do 2 let 10520 11390 12360 13420 14520 15750 17090 18540 20090 21830 23650 25670 27830 30220
3 do 4 let 10920 11820 12820 13920 15070 16340 17750 19240 20870 22690 24570 26640 28900 31370
4 do 6 let 11320 12290 13300 14450 15650 16970 18420 19970 21660 23520 25470 27630 29980 32540
5 do 9 let 11750 12750 13810 14990 16240 17620 19120 20720 22480 24410 26440 28680 31110 33770
6 do 12 let 12190 13230 14320 15570 16850 18280 19850 21490 23310 25340 27440 29750 32270 35040
7 do 15 let 12680 13730 14890 16140 17490 18950 20610 22320 24200 26290 28480 30880 33520 36360
8 do 19 let 13150 14250 15430 16770 18140 19660 21390 23170 25110 27300 29550 32050 34760 37750
9 do 23 let 13630 14790 16020 17400 18840 20410 22180 24020 26060 28310 30670 33240 36080 39180
10 do 27 let 14170 15360 16630 18070 19550 21170 23030 24940 27050 29390 31830 34510 37450 40650
11 do 32 let 14690 15930 17260 18760 20290 21990 23910 25900 28080 30470 33030 35800 38870 42180
12 nad 32 let 15250 16550 17900 19470 21060 22810 24820 26870 29150 31640 34280 37160 40330 43760

 

Související články:

 

 

Zdroj: ISPV

(foto: freeimages.com)

 

Víte, co dělají sociální pracovníci, sestry nebo ošetřovatelé a jaký mají plat?

many euros textureVíte, jaké jsou kvalifikační požadavky na sociálního pracovníka / pracovnici, pracovníka / pracovnici v sociálních službách, pečovatelku / pečovatele, sestry, ošetřovatele / ošetřovatelky nebo sanitáře? Víte, kolik jich pracuje v platové a mzdové sféře a jaký mají příjem? Víte, ve které oblasti si sociální pracovníci nejvíce vydělají? Podívejte se na charakteristiku pracovních pozic a porovnejte profese nejčastěji působící v oblasti dlouhodobé péče. Charakteristika pozic vychází z příslušné legislativy. Informace o počtu a platech (mzdách) těchto pracovníků a pracovnic v České republice vychází z Informačního systému o průměrném výdělku MPSV.

 

SOCIÁLNÍ PRACOVNÍK

Legislativa: § 109-110 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění

Odborná způsobilost:

a) vyšší odborné vzdělání v oborech vzdělání zaměřených na sociální práci a sociální pedagogiku, sociální pedagogiku, sociální a humanitární práci, sociální práci, sociálně právní činnost, charitní a sociální činnost

b) vysokoškolské vzdělání získané studiem v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu zaměřeném na sociální práci, sociální politiku, sociální pedagogiku, sociální péči, sociální patologii, právo nebo speciální pedagogiku

Pracovní činnosti:

Vykonává sociální šetření, zabezpečuje sociální agendy včetně řešení sociálně právních problémů v zařízeních poskytujících služby sociální péče, sociálně právní poradenství, analytickou, metodickou a koncepční činnost v sociální oblasti, odborné činnosti v zařízeních poskytujících služby sociální prevence, depistážní činnost, poskytování krizové pomoci, sociální poradenství a sociální rehabilitace, zjišťuje potřeby obyvatel obce a kraje a koordinuje poskytování sociálních služeb.

Průměrný plat:

Specialisté v oblasti sociální práce-27 798 Kč

Odborní pracovníci v oblasti sociální práce-24 475 Kč

Průměrná mzda:

Specialisté v oblasti sociální práce-23 526 Kč

Odborní pracovníci v oblasti sociální práce-21 990 Kč

Oblasti, ve kterých si vydělá nejvíce:

Sociální pracovníci specialisté v oblasti veřejné správy-29 600 Kč

Sociální pracovníci v oblasti veřejné správy-26 434 Kč

Sociální pracovníci specialisté ve zdravotnictví (kromě zdravotně postižených) -26 716 Kč

Sociální pracovníci v oblasti zdravotnictví (kromě péče o zdravotně postižené) -25 415 Kč

Sociální pracovníci specialisté v azylových domech, nápravných aj. zařízeních-31 446 Kč

Sociální pracovníci v azylových domech, nápravných a jiných zařízeních-24 626 Kč

Počet pracovníků v oboru:

Platová sféra

Specialisté v oblasti sociální práce, platová sféra-3 300

Odborní pracovníci v oblasti sociální práce-8 900

Mzdová sféra

Odborní pracovníci v oblasti sociální práce, mzdová sféra-3 500

Specialisté v oblasti sociální práce-1100

 

PRACOVNÍK V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH

– přímá obslužná péče
– základní výchovná nepedagogická činnost
– pečovatelská činnost v domácnosti osoby
– pod dohledem sociálního pracovníka

Legislativa: § 116 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách

Odborná způsobilost:

a) přímá obslužná péče – základní vzdělání nebo střední vzdělání a absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu; absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu se nevyžaduje u fyzických osob, které získaly způsobilost k výkonu zdravotnického povolání v oboru ošetřovatel, u fyzických osob, které získaly odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka podle § 110, a u fyzických osob, které získaly střední vzdělání v oboru vzdělání stanoveném prováděcím právním předpisem

b) základní výchovná nepedagogická činnost – střední vzdělání s výučním listem nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou a absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu; absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu se nevyžaduje u fyzických osob, které získaly způsobilost k výkonu zdravotnického povolání ergoterapeut, u fyzických osob, které získaly odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka, a u fyzických osob, které získaly střední vzdělání v oboru vzdělání stanoveném prováděcím právním předpisem

c) pečovatelská činnost v domácnosti osoby – základní vzdělání, střední vzdělání, střední vzdělání s výučním listem, střední vzdělání s maturitou nebo vyšší odborné vzdělání a absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu; absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu se nevyžaduje u fyzických osob, které získaly způsobilost k výkonu zdravotnického povolání v oboru ošetřovatel, u fyzických osob, které získaly odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka, a u fyzických osob, které získaly střední vzdělání v oboru vzdělání stanoveném prováděcím právním předpisem

d) pod dohledem sociálního pracovníka – základní vzdělání, střední vzdělání, střední vzdělání s výučním listem, střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo vyšší odborné vzdělání a absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu; absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu se nevyžaduje u fyzických osob, které získaly odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka

Pracovní činnosti:

a) přímou obslužnou péči o osoby v ambulantních nebo pobytových zařízeních sociálních služeb spočívající v nácviku jednoduchých denních činností, pomoci při osobní hygieně a oblékaní, manipulaci s přístroji, pomůckami, prádlem, udržování čistoty a osobní hygieny, podporu soběstačnosti, posilování životní aktivizace, vytváření základních sociálních a společenských kontaktů a uspokojování psychosociálních potřeb

b) základní výchovnou nepedagogickou činnost spočívající v prohlubování a upevňování základních hygienických a společenských návyků, působení na vytváření a rozvíjení pracovních návyků, manuální zručnosti a pracovní aktivity, provádění volnočasových aktivit zaměřených na rozvíjení osobnosti, zájmů, znalostí a tvořivých schopností formou výtvarné, hudební a pohybové výchovy, zabezpečování zájmové a kulturní činnosti

c) pečovatelskou činnost v domácnosti osoby spočívající ve vykonávání prací spojených s přímým stykem s osobami s fyzickými a psychickými obtížemi, komplexní péči o jejich domácnost, zajišťování sociální pomoci, provádění sociálních depistáží pod vedením sociálního pracovníka, poskytování pomoci při vytváření sociálních a společenských kontaktů a psychické aktivizaci, organizační zabezpečování a komplexní koordinování pečovatelské činnosti a provádění osobní asistence

d) pod dohledem sociálního pracovníka činnosti při základním sociálním poradenství, depistážní činnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, činnosti při zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, činnosti při poskytování pomoci při uplatňování práv a oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí

Průměrný plat:

Pracovníci přímé obslužné péče v oblasti pobytové péče-20 172 Kč

Průměrná mzda:

Pracovníci přímé obslužné péče ambulantních, terénních služeb, pečovatelé domácí péče-19 154 Kč

Počet pracovníků v oboru:

Mzdová sféra

Pracovníci přímé obslužné péče v oblasti pobytové péče-1 300 Kč

Pracovníci přímé obslužné péče ambulantních, terénních služeb, pečovatelé domácí péče-1 400 Kč

Platová sféra

Pracovníci přímé obslužné péče v oblasti pobytové péče-11 900 Kč

Pracovníci přímé obslužné péče ambulantních, terénních služeb, pečovatelé domácí péče-1 100 Kč

 

VŠEOBECNÁ SESTRA

Legislativa: § 5 zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních

Odborná způsobilost:

a) nejméně tříletý akreditovaný zdravotnický bakalářský studijní obor pro přípravu všeobecných sester

b) nejméně tříleté studium v oboru diplomovaná všeobecná sestra na vyšších zdravotnických školách

c) vysokoškolské studium ve studijních programech a studijních oborech psychologie – péče o nemocné, pedagogika – ošetřovatelství, pedagogika – péče o nemocné, péče o nemocné nebo učitelství odborných předmětů pro střední zdravotnické školy, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději v akademickém roce 2003/2004

d) tříleté studium v oboru diplomovaná dětská sestra nebo diplomovaná sestra pro psychiatrii na vyšších zdravotnických školách, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2003/2004

e) studijní obor všeobecná sestra na střední zdravotnické škole, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2003/2004

f) studijní obor zdravotní sestra, dětská sestra, sestra pro psychiatrii, sestra pro intenzivní péči, ženská sestra nebo porodní asistentka na střední zdravotnické škole, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 1996/1997

g) tříleté studium v oboru diplomovaná porodní asistentka na vyšších zdravotnických školách, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2003/2004

Pracovní činnosti:

Za výkon povolání se považuje poskytování ošetřovatelské péče. Dále se ve spolupráci s lékařem nebo zubním lékařem podílí na preventivní, léčebné, diagnostické, rehabilitační, neodkladné nebo dispenzární péči.

Pozn.: Všeobecná sestra, která získala odbornou způsobilost podle písm. e) až g), může vykonávat své povolání bez odborného dohledu až po 3 letech výkonu povolání všeobecné sestry. Do té doby musí vykonávat své povolání pouze pod odborným dohledem.

Průměrný plat:

Všeobecná sestra se specializací-36 764 Kč

Všeobecná sestra bez specializace-32 478 Kč

Průměrná mzda:

Všeobecná sestra se specializací-30 590 Kč

Všeobecná sestra bez specializace-22 847 Kč

 

Oblasti, ve kterých si vydělá nejvíce:

Platová sféra

Sestry pro perioperační péči-38 786 Kč

Sestry pro péči v chirurgických oborech-34 965 Kč

Mzdová sféra

Sestry pro intenzivní péči (včetně pediatrie a neonatologie)-32 401 Kč

Počet pracovníků v oboru:

Platová sféra

Všeobecná sestra se specializací-20 200

Všeobecná sestra bez specializace-11 600

Mzdová sféra

Všeobecná sestra se specializací-8 700

Všeobecná sestra bez specializace-35 800

 

ZDRAVOTNICKÝ ASISTENT

Legislativa: § 29 zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních

Odborná způsobilost:

a) střední zdravotnická škola v oboru zdravotnický asistent

b) akreditovaný kvalifikační kurz zdravotnický asistent po získání úplného středního vzdělání nebo úplného středního odborného vzdělání a způsobilosti k výkonu povolání ošetřovatele

a) zdravotnický pracovník, který získal způsobilost k výkonu povolání zdravotnického záchranáře

b) porodní asistentka

Pracovní činnosti:

Poskytuje ošetřovatelskou péči pod odborným dohledem všeobecné sestry nebo porodní asistentky; ošetřovatelskou péči spojenou se sebeobsluhou a uspokojováním základních potřeb pacientů může zdravotnický asistent provádět bez odborného dohledu. Dále se ve spolupráci s lékařem podílí na preventivní, léčebné, rehabilitační, neodkladné, diagnostické a dispenzární péči.

Průměrný plat: 24 783 Kč

Průměrná mzda: 21 316 Kč

Počet pracovníků v oboru:

Platová sféra-2000

Mzdová sféra-2100

 

OŠETŘOVATEL

Legislativa: § 36 zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních

Odborná způsobilost:

a) akreditovaný kvalifikační kurz v oboru ošetřovatel

b) tříleté studium ukončené závěrečnou zkouškou na střední zdravotnické škole v oboru ošetřovatel

c) akreditovaný kvalifikační kurz v oboru ošetřovatel/ošetřovatelka-pěstounka, charitní ošetřovatel, ošetřovatel nebo pěstounka, pokud bylo studium zahájeno do konce roku 2004

d) studium ukončené závěrečnou zkouškou na střední zdravotnické škole, zdravotnické odborné škole nebo středním odborném učilišti zdravotnickém v oboru ošetřovatel/ošetřovatelka, ošetřovatel/ošetřovatelka se zaměřením na rodinnou výchovu nebo v oboru zdravotník prvního zaměření – ošetřovatelské a pečovatelské práce, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2003/2004

e) nejméně 4 semestry akreditovaného zdravotnického magisterského studijního programu všeobecné lékařství a složení zkoušky z předmětu ošetřovatelství, péče o nemocné nebo obdobného předmětu

f) 3 semestry akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního programu pro přípravu všeobecných sester nebo porodních asistentek nebo příslušného studijního oboru na vyšší zdravotnické škole

g) 4 semestry akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního programu pro přípravu zdravotnických záchranářů nebo příslušného studijního oboru na vyšší zdravotnické škole

h) 3 ročníky studia na střední zdravotnické škole v oboru všeobecná sestra, dětská sestra nebo zdravotní sestra, pokud jde o čtyřleté studium, nebo 1,5 ročníku studia na střední zdravotnické škole v oboru zdravotní sestra, dětská sestra, zdravotnický záchranář, ženská sestra nebo porodní asistentka, pokud jde o dvouleté pomaturitní kvalifikační studium, případně nástavbové studium pro absolventy středních škol

i) 4 ročníky studia na střední zdravotnické škole v oboru zdravotnický asistent

Pracovní činnosti:

Poskytuje ošetřovatelskou péči pod odborným dohledem zdravotnického pracovníka způsobilého k výkonu povolání bez odborného dohledu v oboru ošetřovatelství; dále ve spolupráci s lékařem se podílí na léčebné, rehabilitační, neodkladné a diagnostické péči.

Průměrný plat:

Ošetřovatelé v oblasti pobytové péče-21 737 Kč

Ošetřovatelé v oblasti ambulantních a terénních služeb a domácí péče-18695 Kč

Průměrná mzda:

Ošetřovatelé v oblasti pobytové péče-18 507 Kč

Ošetřovatelé v oblasti ambulantních a terénních služeb a domácí péče-19 478 Kč

Počet pracovníků v oboru:

Platová sféra

Ošetřovatelé v oblasti pobytové péče-2 400

Ošetřovatelé v oblasti ambulantních a terénních služeb a domácí péče-500

Mzdová sféra

Ošetřovatelé v oblasti pobytové péče-1 800

Ošetřovatelé v oblasti ambulantních a terénních služeb a domácí péče-200

 

SANITÁŘ

Legislativa: § 42 zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních

Odborná způsobilost:

(1) akreditovaný kvalifikační kurz v oboru sanitář

(2) absolvování části studia v akreditovaných zdravotnických studijních programech uskutečňovaných vysokými školami nebo na vyšších odborných zdravotnických školách nebo středních zdravotnických školách, a to absolvováním

a) 3 semestrů akreditovaného zdravotnického magisterského studijního programu všeobecné lékařství a úspěšně vykonané zkoušky z ošetřovatelské péče v rámci tohoto studijního programu,

b) 2 semestrů akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního programu pro přípravu všeobecných sester nebo porodních asistentek nebo zdravotnických záchranářů nebo příslušného vzdělávacího programu na vyšší odborné zdravotnické škole,

c) 3 ročníků denního studia nebo 4 ročníků dálkového studia na střední zdravotnické škole v oboru zdravotnický asistent nebo 2 ročníků čtyřletého denního studia nebo 3 ročníků dálkového studia na střední zdravotnické škole v oboru zdravotní sestra, dětská sestra nebo všeobecná sestra nebo 1 ročníku dvouletého pomaturitního kvalifikačního studia nebo nástavbového studia pro absolventy středních škol na střední zdravotnické škole v oboru zdravotní sestra, dětská sestra, ženská sestra nebo porodní asistentka

Pracovní činnosti:

Vykonává pomocnou činnost v rámci poskytování zdravotních služeb pod odborným dohledem nebo přímým vedením zdravotnického pracovníka způsobilého k výkonu povolání bez odborného dohledu.

Průměrný plat: 20 721 Kč

Průměrná mzda: 17 464 Kč

Počet pracovníků v oboru:

Platová sféra – 9 100

Mzdová sféra – 7 000

 

Zdroj: ISPV

(foto: Michael & Christa Richert, freeimages.com)

 

Platy v sociálních službách vzrostou téměř o čtvrtinu

Sociálním pracovníkům a zaměstnanců v sociálních službách stoupnou od začátku července platy o 23 procent, pracovníci v kultuře a nepedagogičtí zaměstnanci ve školství si polepší o 9,4 procenta.

Nařízení vlády zrušilo třetinu nejnižších tarifů, takže se dotyční zaměstnanci přesunou do zbývajících šesti vyšších. „Od nástupu do vlády navyšujeme platy v sociálních službách každým rokem. Jsem ráda, že po diskuzích v koalici se podařilo najít shodu na tomto výrazném navýšení platů pro pracovníky v sociálních službách,“ řekla ministryně Michaela Marksová. „Změna tarifů pomůže téměř 165 tisícům zaměstnanců s nízkými platy,“ dodala ministryně.

Dotace na růst platů a mezd

Vláda se rozhodovala mezi třemi variantami a zvolila tu pro zaměstnance nejpříhodnější. Rozhodla také o poskytnutí dotace ve výši 1,1 miliardy korun, které by kraje a poskytovatelé péče mohli použít na růst platů a mezd. Poskytovatelé péče si dlouhodobě stěžují na nedostatečné finanční ohodnocení této náročné práce, díky čemuž je v České republice velký nedostatek pečovatelek a pečovatelů, kteří by se starali o seniory a zdravotně postižené.

Koho se změna týká?

Změna se bude týkat zaměstnanců v kultuře, nepedagogických zaměstnanců ve školství, sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách, jakož i zaměstnanců zajišťujících v sociálních službách ekonomické, provozní, technické, personalistické a administrativní práce, zaměstnanců územních samosprávných celků zařazených v organizačních složkách a některých příspěvkových organizacích zajišťujících například technické služby, správu komunikací, majetku nebo bytového fondu.

 

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

 

 

Srovnání platů v sociálních službách s jinými profesemi

minceMožností v hodnocení platových a mzdových rozdílů je srovnání mezi jednotlivými příbuznými či obdobnými profesemi, popřípadě porovnání platů a mezd stejných (obdobných) profesí v různých sektorech (sociální resort, zdravotnictví, další resorty apod.). Tabulka níže ukazuje srovnání platů pracovníků přímé obslužné péče s platy hasičů a strážníků. Podle těchto údajů mají pracovníci přímé obslužné péče o 10 tisíc nižší plat než hasiči a o více než 13,5 tisíce nižší plat než strážníci.

 

Srovnání platů pracovníků přímé obslužné péče s platy hasičů a strážníků

53212 Pracovníci přímé obslužné péče

54114 Hasiči podnikových sborů

54125 Strážníci

20 172

29 148

32 726

rozdíl

-9 994

-13 572

rozdíl v %

-34 %

-41 %

Zdroj: ISPV (2017). Kategorie pracovníků podle Klasifikace zaměstnání CZ-ISCO

 

Následující tabulka srovnává platy ošetřovatelů v oblasti pobytové péče, sanitářů a praktických sester (zdravotnických asistentů). Plat ošetřovatelů v oblasti pobytové péče je podle těchto údajů o 2 tisíce korun, respektive o 10 % nižší než průměrný plat sanitářů a o 12 %, respektive 2,6 tisíce korun nižší než plat praktických sester (viz tabulka níže).

 

Srovnání platů ošetřovatelů v oblasti pobytové péče, sanitářů a praktických sester

53211 Ošetřovatelé v oblasti pobytové péče

53295 Sanitáři

3256 Zdravotničtí asistenti (praktické sestry)

18 695

20 721

21 316

rozdíl

-2 026

-2 621

rozdíl v %

-10 %

-12 %

Zdroj: ISPV (2017). Kategorie pracovníků podle Klasifikace zaměstnání CZ-ISCO

 

Sociální pracovníci mají podle údajů MPSV (Informační systém o průměrném výdělku – ISPV) o 11 tisíc, tj. o třetinu nižší platy než inspektoři policie, a o 10 tisíc nižší plat než úředníci finanční správy (viz tabulka níže).

 

Srovnání platů sociálních pracovníků v oblasti péče o zdravotně postižené s platy inspektorů Policie ČR a úředníků v oblasti financí

34123 Sociální pracovníci

33551 Inspektoři Policie ČR

43122 Úředníci v oblasti financí

22 134

33 132

32 155

rozdíl

-10 998

-10 021

rozdíl v %

-33 %

-31 %

Zdroj: ISPV (2017). Kategorie pracovníků podle Klasifikace zaměstnání CZ-ISCO

 

Poslední srovnání ukazuje, že platy sociálních pracovníků v oblasti péče o zdravotně postižené jsou na obdobné úrovni jako platy zdravotnických asistentů (praktické sestry) a platy všeobecných sester bez specializace. Sociální pracovníci v oblasti péče o zdravotně postižené mají v porovnání s platy zdravotnických asistentů (praktických sester) plat o 818 korun vyšší, oproti platům všeobecných sester bez specializace pak naopak nižší, a to o 713 korun, respektive o 3 % (viz tabulka níže).

 

Porovnání platů sociálních pracovníků v oblasti péče o zdravotně postižené s platy zdravotnických asistentů (praktických sester) a všeobecných sester bez specializace

34123 Sociální pracovníci

3256 Zdravotničtí asistenti (praktické sestry)

3221 Všeobecné sestry bez specializace

22 134

21 316

22 847

rozdíl

818

-713

rozdíl v %

3,8 %

-3,1 %

Zdroj: ISPV (2017). Kategorie pracovníků podle Klasifikace zaměstnání CZ-ISCO

 

Jaké jsou rozdíly mezi platem a mzdou v sociálních službách?

pigMezi platovou (veřejnou) a mzdovou (soukromou) sférou existují významné rozdíly. Podle Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV) rozdíl mezi platovou a mzdovou sférou v roce 2016 činil 1275 korun. Pouze u sociálních pracovníků v oblasti péče o seniory (kromě péče o zdravotně postižené) je podle údajů ISPV mzda v soukromém sektoru vyšší než plat ve veřejné sféře.

Rozdíl mezi platem a mzdou u vybraných profesí v roce 2016

porovnání platů a mezd

plat

mzda

rozdíl

2212 Lékaři specialisté

71 199

49 639

21 560

3221 Všeobecné sestry bez specializace

32 478

22 847

9 631

34125 Sociální pracovníci v oblasti péče o děti a mládež (kromě péče o zdravotně postižené)

24 010

21 138

2 872

34123 Sociální pracovníci v oblasti péče o zdravotně postižené

22 134

19 659

2 475

34124 Sociální pracovníci v oblasti péče o seniory (kromě péče o zdravotně postižené)

23 059

23 185

-126

53211 Ošetřovatelé v oblasti pobytové péče

21 737

18 507

3 230

53212 Pracovníci přímé obslužné péče v oblasti pobytové péče

20 172

18 896

1 275

53295 Sanitáři

20 721

17 464

3 257

Zdroj: ISPV (2017). Kategorie pracovníků podle Klasifikace zaměstnání CZ-ISCO

 

Porovnání mediánu a průměru mezd v sociálních službách

Vedle průměrné mzdy je využíván také ukazatel mediánové mzdy, tj. mzdy, které dosahuje polovina pracovníků a polovina pracovníků naopak nedosahuje. Medián je hodnota, která rozděluje statistický soubor na dvě poloviny. Medián tedy přesněji než průměr vypovídá o reálně výši platů a mezd a je většinou nižší než průměr. V případě mediánu polovina pracovníků má mzdu či plat nižší a polovina vyšší, v případě průměrné mzdy tuto úroveň dosahuje méně než polovina pracovníků, respektive ji nedosahuje polovina ale například tři čtvrtiny.

Tabulka níže ukazuje porovnání mediánu a průměru v sociálních službách ve mzdové sféře v roce 2016. Nejmenší rozdíl mezi mediánem a průměrem byl u sociálních pracovníků v oblasti veřejné správy a v oblasti péče o děti a mládež (kromě péče o zdravotně postižené). Naopak nejvyšší rozdíl mezi průměrem a mediánem je u sociálních pracovníků v azylových domech, nápravných a jiných zařízeních a u sociálních pracovníků v oblasti péče o seniory (kromě péče o zdravotně postižené), u kterých rozdíl mezi oběma hodnotami činil více než tisíc korun.

 

Porovnání mediánu a průměru v sociálních službách ve mzdové sféře v roce 2016

porovnání mediánu a průměru v sociálních službách ve mzdové sféře

medián

průměr

rozdíl

rozdíl
v %

34126 Sociální pracovníci v azylových domech, nápravných a jiných zařízeních

23 252

24 626

1 374

6%

34124 Sociální pracovníci v oblasti péče o seniory (kromě péče o zdravotně postižené)

21 957

23 059

1 101

5%

34122 Sociální pracovníci v oblasti zdravotnictví (kromě péče o zdravotně postižené)

24 759

25 415

656

3%

34123 Sociální pracovníci v oblasti péče o zdravotně postižené

21 748

22 134

386

2%

34121 Sociální pracovníci v oblasti veřejné správy

26 086

26 434

348

1%

34125 Sociální pracovníci v oblasti péče o děti a mládež (kromě péče o zdravotně postižené)

23 835

24 010

175

1%

34127 Sociální pracovníci v poradenství (včetně pedagogicko-psychologických poraden)

24 779

24 867

88

0%

Zdroj: ISPV (2017). Kategorie pracovníků podle Klasifikace zaměstnání CZ-ISCO

 

 

Srovnání platů v sociálních službách s průměrnou mzdou

nohyDůležitým ukazatelem úrovně mezd a postavení dané profese ve struktuře společnosti je porovnání s průměrnou nebo mediánovou mzdou v národním hospodářství. Průměrný plat v roce 2016 podle Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV) činil 27 589,- Kč. Tabulka níže ukazuje srovnání průměrného platu vybraných kategorií pracovníků podle Klasifikace zaměstnání CZ-ISCO s průměrným platem v České republice.

Jak ukazují údaje v tabulce níže, kromě všeobecných sester (s osvědčením i bez osvědčení) a fyzioterapeutů, další profese nedosahují průměrné mzdy. Nejmenší platy v porovnání s průměrnou mzdou mají pracovníci přímé obslužné péče a ošetřovatelé pracující v oblasti ambulantních a terénních služeb a domácí péče. Jejich platy dosahují zhruba dvou třetin průměrné mzdy (69 %, respektive 68 %). Jejich plat je tak oproti průměrné mzdě nižší o 8,4 až 8,9 tisíce korun. Uvedené průměrné hodnoty však v sobě přirozeně ukrývají různě velké rozdíly existující v rámci dané profesní skupiny. Současně je třeba zdůraznit, že odměny v platové sféře (veřejné, tj. státní či samosprávní) jsou v průměru nižší než mzdy v soukromém sektoru.

 

Srovnání platů vybraných skupin pracovníků s průměrnou mzdou v roce 2016

porovnání platů s průměrným platem v r. 2016

plat

rozdíl

 %*

32211 Všeobecné sestry s osvědčením

32 597

5 008

118%

32212 Všeobecné sestry bez osvědčení

29 740

2 151

108%

32551 Fyzioterapeuti s osvědčením

27 657

68

100%

32592 Nutriční asistenti

25 386

-2 203

92%

3256 Zdravotničtí asistenti (praktické sestry)

24 783

-2 806

90%

32552 Fyzioterapeuti bez osvědčení

24 278

-3 311

88%

34124 Sociální pracovníci v oblasti péče o seniory (kromě péče o zdravotně postižené)

23 059

-4 530

84%

32591 Ergoterapeuti bez specializace

22 765

-4 824

83%

34123 Sociální pracovníci v oblasti péče o zdravotně postižené

22 134

-5 455

80%

53211 Ošetřovatelé v oblasti pobytové péče

21 737

-5 852

79%

53295 Sanitáři

20 721

-6 868

75%

5321 Ošetřovatelé a pracovníci v sociálních službách v oblasti pobytové péče

20 469

-7 120

74%

53212 Pracovníci přímé obslužné péče v oblasti pobytové péče

20 172

-7 417

73%

53222 Pracovníci přímé obslužné péče ambulantních, terénních služeb, pečovatelé domácí péče

19 154

-8 435

69%

53221 Ošetřovatelé v oblasti ambulantních a terénních služeb a domácí péče

18 695

-8 894

68%

Zdroj: ISPV (2017) * průměrná mzda = 100%
Pozn.: Řazeno sestupně podle velikosti rozdílu 

 

Zdroj: Informační systém o průměrném výdělku (ISPV)

 

Jaké jsou platy pracovníků v sociálních službách?

dolaryÚdaje o počtu a platech pracovníků v sociálních službách a jednotlivých profesích eviduje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Odvětví sociální péče v platové sféře zahrnuje zařízení krajských úřadů, statutárních měst, obcí s rozšířenou působností a zařízení MPSV.

V sociálních službách v platové sféře v roce 2015 pracovalo celkem 45,8 tisíc zaměstnanců (fyzické osoby). V přepočtu na plné úvazky se jednalo 43,8 tisíc. Pokud odečteme hospodářské a technické pracovníky, kteří tvoří téměř třetinu (31%) všech pracovníků ve službách, respektive 14,1 tisíc osob, zůstávají pracovníci v kategorii sociální (pracovníci v sociálních službách a sociální pracovníci a nepedagogičtí vychovatelé), zdravotničtí pracovníci a pedagogičtí pracovníci. Z nich více než čtyři pětiny (81 %) tvoří právě pracovníci první z uvedených kategorií, tedy pracovníci v sociálních službách a sociální pracovníci (viz graf níže).

 

Struktura pracovníků v sociálních službách (platová sféra) v roce 2015

graf - struktura pracovníků v sociálních službách

 

Zdroj: Zpracováno z dat MPSV (2016)
Pozn.: Bez technických, hospodářských a manuálně pracujících zaměstnanců

 

Počet a struktura pracovníků v sociálních službách (platová sféra) v roce 2015

Kategorie pracovníků

Počet

Podíl

Sociální (pracovníci v soc. službách a soc. pracovníci)

25 579

56%

Zdravotničtí pracovníci

5 727

13%

Pedagogičtí pracovníci

401

1%

Ostatní (manuální, technické)

14 067

31%

Celkem

45 774

100%

Zdroj: data MPSV (2016)

Tabulka níže ukazuje počty pracovníků (plných úvazků) v platové sféře a výdaje na platy u jednotlivých kategorií pracovníků. Podle uvedených údajů jsou nejpočetnější skupinou pracovníků pracovníci v přímé obslužné péči (15 tisíc), následují všeobecné sestry (4,7 tisíce), „základní výchovná nepedagogická činnost“ (4,6 tisíce) a „pečovatelská činnost“ (2,9 tisíce).

Pracovníci přímé péče tvoří více než třetinu (34 %) všech pracovníků. Výdaje na jejich platy jsou tak nejvyšší a činily 3,2 miliardy, přestože platy této kategorie pracovníků jsou druhé nejnižší ze sledovaných kategorií (viz tabulka níže).

Pracovníci přímé obslužné péče, spolu s pracovníky poskytující „základní výchovné nepedagogické činnosti“ a pracovníky vykonávající „pečovatelskou činnost“ jsou tři podskupiny „pracovníků v sociálních službách“, která tvoří více než polovinu (51 %) pracovníků v odvětví sociální péče celkem (krajské úřady, statutární města, obce s rozšířenou působností a služby zřízené MPSV).

Druhou nejpočetnější kategorií pracovníků jsou všeobecné sestry. Jejich počet dlouhodobě klesá, stejně jako počet dalších zdravotnických pracovníků. V roce 2015 MPSV evidovalo 4 858 všeobecných sester (v přepočtu na plné úvazky 4 722). Na jejich platy MPSV v roce 2015 vydalo 1,7 miliardy. Úvazky sester tvoří 11 % všech pracovníků. Všichni zdravotníci pak tvoří celkem 13 % všech pracovníků v sociálních službách (platová sféra).

Sociálních pracovníků v sociálních službách pracovalo 2 009 (v přepočtu na úvazky 1 874), a tvoří méně než 5 % všech pracovníků sociálních služeb v odvětví péče. Výdaje na platy sociálních pracovníků činily v roce 2015 více než půl miliardy korun. Nejméně bylo lékařů, celkem 47 (v přepočtu na úvazky 22,5). Na jednoho lékaře tak připadala méně než polovina úvazku (viz tabulka níže).

Počet pracovníků v sociálních službách, průměrný plat a výdaje na platy v roce 2015

Kategorie pracovníků (profese)

Počet pracovníků

Průměrný plat*

Výdaje na platy

v mil. Kč

přímá obslužná péče

14 959

17 952

3 222,5

všeobecné sestry

4 722

29 378

1 664,6

základní výchovná nepedagogická činnost

4 606

18 906

1 044,9

pečovatelská činnost

2 865

17 856

613,8

sociální pracovníci

1 874

23 984

539,3

fyzioterapeuti

294

25 117

88,5

zdravotničtí asistenti

122

22 547

32,9

Sanitáři

91

20 730

22,7

ošetřovatelé

87

21 433

22,3

nutriční terapeuti

78

25 570

23,9

ergoterapeuti

69

22 261

18,3

Lékaři

23

39 048

10,5

Maséři

22

17 912

4,7

Celkem

43 759

20 186

12 190,1

Zdroj: data MPSV (2016); řazeno sestupně podle počtu pracovníků

* Pozn.: Počet pracovníků přepočtený na plné úvazky (počet fyzických osob je o něco vyšší, protože ne všichni pracují na plný úvazek)

Na základě dat z Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV) je možno získat podrobnější srovnání o platech pracovníků klasifikovaných podle Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO).

 

Srovnání platů sociálních pracovníků v roce 2016 podle oblasti působení

kód CZ-ISCO, oblast sociálních pracovníků

prům. plat

34121 Sociální pracovníci v oblasti veřejné správy

26 434

34122 Sociální pracovníci v oblasti zdravotnictví (kromě péče o zdravotně postižené)

25 415

34127 Sociální pracovníci poradenství (včetně pedagogicko-psychologických poraden)

24 867

34126 Sociální pracovníci v azylových domech, nápravných a jiných zařízeních

24 626

34125 Sociální pracovníci v oblasti péče o děti a mládež (kromě péče o zdravotně postižené)

24 010

34124 Sociální pracovníci v oblasti péče o seniory (kromě péče o zdravotně postižené)

23 059

34123 Sociální pracovníci v oblasti péče o zdravotně postižené

22 134

Zdroj: Informační systém o průměrném výdělku (2017)

 

Informační systém o průměrném výdělku (ISPV)

Informační systém o průměrném výdělku (ISPV) je systém pravidelného monitorování výdělkové úrovně a pracovní doby zaměstnanců v České republice formou statistického šetření. Sledovanými ukazateli výdělkové úrovně jsou hodinový výdělek a hrubá měsíční mzda (plat). Šetření metodicky vychází a je obsahově harmonizováno se strukturálním šetřením EU „Structure of Earnings Survey“, viz nařízení komise (ES) č. 1916/2000 ve znění pozdějších předpisů.

Šetření je pod názvem „Čtvrtletní šetření o průměrném výdělku“ zařazeno do programu statistických zjišťování, vyhlášených Českým statistickým úřadem (ČSÚ) ve sbírce zákonů pro příslušný kalendářní rok a pro vybrané ekonomické subjekty je povinné. Gestorem šetření je Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Průběh a vývoj šetření ISPV řídí komise, složená ze zástupců MPSV, ČSÚ, Ministerstva financí, České národní banky, CERGE EI, VŠE v Praze, Českomoravské konfederace odborových svazů, Svazu průmyslu a dopravy ČR. Zpracovatelem ISPV je TREXIMA, spol. s .r.o..

Nejdůležitějším kriteriem pro členění výsledků ISPV je příslušnost šetřeného ekonomického subjektu k podnikatelské, nebo nepodnikatelské sféře. V podnikatelské sféře probíhá šetření se čtvrtletní periodou a ve sféře nepodnikatelské je prováděno s periodou pololetní. Zdrojem dat pro nepodnikatelskou sféru je Informační systém o platech, který je spravován Ministerstvem financí. Za každou sféru jsou vydávány samostatné výsledkové publikace.

Podrobnější charakteristikou výdělkové úrovně podle zaměstnání v jednotlivých krajích se zabývá „Regionální statistika ceny práce“ (RSCP). Výsledkové publikace jednotlivých krajů jsou uloženy na stránkách Integrovaného portálu MPSV v sekci Zaměstnanost, v podsekci Statistiky pod odkazem Statistika výdělků.

Důkladný popis šetření, včetně všech výsledkových publikací, poskytuje také portál www.ispv.cz. Slouží především jako podpora respondentům, kteří zde naleznou všechny potřebné informace a podpůrné nástroje pro zasílání dat. Portál je využíván také k uveřejňování odborných studií a článků, které jako zdroj informací uvádí šetření ISPV a RSCP.

Vedle podnikového výkaznictví ČSÚ je ISPV dalším zdrojem informací o výdělcích v jednotlivých krajích České republiky. Výkaznictví ČSÚ, jako tradiční zdroj, sbírá údaje o evidenčním počtu zaměstnanců a hrubých mzdách za ekonomický subjekt a publikuje průměrné mzdy v členění podle firemních charakteristik. ISPV sbírá údaje za jednotlivé zaměstnance. Při srovnávání výsledků výkaznictví a ISPV je třeba vzít v úvahu rozdílnou definici podnikatelské a nepodnikatelské sféry, rozdílné metody výpočtu výdělkových charakteristik. Více: Rozdíly mezi mzdovými šetřeními ČSÚ a ISPV.

 

Zdroj: ISPV, MPSV

 

Ukončení pracovního poměru ve zkušební době

Zkušební doba se týká každého nového pracovního poměru a každého nového zaměstnance. Slouží k tomu, aby se zaměstnanec i zaměstnavatel mohli vzájemně otestovat. Vyzkoušet si, zda má nový zaměstnanec opravdu požadované znalosti a zda zaměstnání odpovídá očekávání zaměstnance. Legislativně je zkušební doba upravena zejména v §§ 33, 66 a 48 zákona č. 262/2006, zákoník práce, v platném znění. Tento právní předpis vymezuje délku zkušební doby, podmínky pro její sjednání, možnosti jejího prodloužení i ukončení pracovního poměru během tohoto období.

 

Délka zkušební doby

Zkušební doba musí být sjednána písemně nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce, nebo v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance. Zkušební doba nesmí být delší než 3 po sobě jdoucíměsíce ode dne vzniku pracovního poměru.

V případě vedoucích pracovníků může zkušební doba trvat dokonce až 6 měsíců. Zkušební doba nesmí být sjednána delší, než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru. Například při sjednání pracovního poměru na tři měsíce, nesmí být zkušební doba delší než 1,5 měsíce.

 

Prodloužení zkušební doby

Zkušební doba nesmí být dodatečně prodlužována. Prodlužuje se pouze o dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené. Celodenní překážkou zaměstnance je například nemocenská. Pokud trvá dva týdny, zkušební doba se prodlouží právě o dva týdny.

 

Ukončení pracovního poměru ve zkušební době

Pracovní poměr může být rozvázán nejen dohodou, výpovědí nebo okamžitým zrušením, ale také zrušením ve zkušební době. Pro zrušení pracovního poměru ve zkušební době se vyžaduje písemná forma, jinak se k němu nepřihlíží. Pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení, není-li v něm uveden den pozdější. Pracovní poměr takto může bez uvedení důvodu ukončit jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel.

Běžně zaměstnavatel nesmí pracovní poměr ukončit v ochranné době, což se však netýká zkušební doby. Během ní je zaměstnanec např. během nemocenské nebo rodičovské dovolené chráněn pouze prvních 14 kalendářních dnů. Po jejich uplynutí již platí obecné podmínky pro zkušební dobu a zaměstnavatel tudíž může se zaměstnancem ukončit pracovní poměr bez uvedení důvodu.

 

Zdroj: ISPV

 

(Foto: ilker, freeimages.com)

 

Do penze v 65 letech. Senát schválil strop pro důchodový věk

pán staršíDůchody budou od příštího roku v průměru o 500 korun vyšší a do penze budou lidé odcházet v 65 letech. Senát schválil návrh ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové. Důchodový věk se bude pravidelně každých pět let aktualizovat podle demografického vývoje. Hranice odchodu do důchodu je pevně určena ve všech zemích Evropské unie.

„V Evropské unii je třináct zemí, ve kterých se odchází do důchodu v 65 letech. V jedenácti státech mají tuto hranici ještě nižší. Česká republika byla jednou z mála zemí, která neměla strop stanovený,“ uvedla ministryně Marksová. „Nedovedu se představit, že lidé budou pracovat v náročných profesích třeba v sedmdesáti letech, to je prostě nesmysl. Proto jsem také navrhla zastropování důchodového věku na 65 let a jeho pravidelnou revizi,“ dodala.

Navrhovaná hranice se týká lidí narozených po roce 1971. Ministryně Marksová vychází mimo jiné ze závěrů Odborné komise pro důchodovou reformu, která navrhla, aby očekávaná doba strávená ve starobním důchodu byla pro všechny generace stejná a činila v průměru čtvrtinu celkové doby života. MPSV každých pět let předloží vládě zprávu o důchodovém systému se zřetelem na demografickou situaci a na očekávaný populační a ekonomický vývoj. Vláda tedy bude informována, jak se vyvíjí doba dožití a průměrná doba strávená v důchodu, aby mohla včas rozhodnout o případné změně důchodového věku v budoucnu.

Od ledna se důchody zvýší v průměru o 500 korun měsíčně místo 400 korun. Návrh zákona upravuje podmínky pro zvyšování důchodů tak, že se bude vycházet z indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem nebo za domácnosti důchodců podle toho, co bude výhodnější, a dále se bude zohledňovat polovina růstu reálné mzdy (dosud to byla třetina).

 

Zdroj: MPSV

(foto: freeimages.com)

 

Hledejte zaměstnání s průvodcem

the wayO změně zaměstnání občas uvažuje každý z nás. Jen někteří však nenaleznou sílu k překonání strachu ze změny. Většina přešlapuje na stejném místě, ačkoliv spokojená není. Průvodce by vás rád povzbudil, dodal vám odvahu, vždyť „opravdu o nic nejde“. A štěstí přece přeje odvážným a připraveným. Zkuste se zamyslet nad tím, z jakých důvodů byste chtěli změnit zaměstnání? Zasloužili byste si vyšší plat, máte konflikt s kolegou nebo nadřízeným, nudí Vás pracovní náplň, máte pocit vyhoření? Nebojte se a požádejte o zvýšení platu nebo o přestup na pozici, kde byste vyššího platu dosáhli, nebo požádejte o přechod na oddělení se zajímavější pracovní náplní nebo s jinými kolegy a nadřízenými. Pokud již nechcete být u stávajícího zaměstnavatele nadále zaměstnáni nebo vašim žádostem nevyhoví, čtěte dále. Předkládáme vám rady a tipy, které vám hledání práce mohou usnadnit.

 

RADY A TIPY

 

Oprašte svůj starý životopis

 

Od dob, kdy jste opustili zaměstnání, se životopisy nejspíš píší jinak. Dbejte na grafickou úpravu. Také nepodceňte popis pracovních činnosti, které jste na jednotlivých pozicích vykonávali. Nebuďte struční ani skromní. Napište, čeho jste dosáhli.  Dále uveďte reference a životopis doplňte fotografií.

Fotografie

Fotografii na životopis vyberte nejlépe průkazovou, s milým úsměvem. Životopis s fotografií zaujme více.

Reference

V životopise uveďte buď: „Reference na vyžádání“ nebo uveďte 2-3 kontakty na Vaše současné nebo bývalé nadřízené a kolegy. Nejdřív je samozřejmě požádejte o svolení. Bez uvedení referencí můžete být mnohdy v nevýhodě oproti jiným uchazečům.

Motivační dopis

Bývá často podceňován. Napište, proč se o místo ucházíte, jaké máte zkušenosti, co můžete nabídnout. Podceněním motivačního dopisu si velmi uškodíte.

Zájemce o zaměstnání

Zaevidovat se na jakémkoliv úřadu práce jako zájemce můžete ještě během svého zaměstnání. Úřad práce Vám pak zprostředkovává vhodné zaměstnání a může Vám proplatit rekvalifikaci.

Zdravotní pojištění

Pokud nemáte zaměstnání, evidujte se jako uchazeč na ÚP do 3 pracovních dnů od skončení posledního zaměstnání. Stát za Vás bude poté hradit pojistné ode dne následujícího po skončení zaměstnání. Vy si tak nebudete muset doplácet pojistné za dny, kdy jste nebyl zaměstnán ani na ÚP.

Rekvalifikace

Můžete si ji uhradit sám nebo můžete požádat o proplacení úřad práce (zájemce i uchazeč o zaměstnání).

Oslovení známých

Nehledají někoho v jejich firmě?

Mohli by Vás doporučit?

Sociální sítě

Vložte si životopis do profilů na sociálních sítích nebo na vaše osobní webové stránky.

Web

Nechte si vybrané nabídky zasílat e-mailem.

 

foto: freeimages.com

 

Sestry u lůžka dostanou přidáno 2000 korun

sestraNedostatek zdravotních sester v lůžkových zdravotnických zařízeních je jedním z nejpalčivějších problémů zdravotnictví. Dle odhadů chybí v českých zdravotnických zařízeních až tři tisíce zdravotních sester.

Od 1. července letošního roku proto dostanou přidáno všechny sestry u lůžka ve směnném provozu 2 tisíce korun, a to bez ohledu na to, zda pracují ve státní nebo soukromé nemocnici, přesně jak jsem slíbil. U přímo řízených nemocnic ministerstva se bude jednat o příplatek za směnnost, soukromé nemocnice pak budou moci čerpat 2 000 korun za směnu pro sestru u lůžka z dotačního programu, kam se o něj budou moci přihlásit.

„Plním slib, že ještě letos zdravotním sestrám přidáme. Peníze dostane každý samostatně pracující nelékařský pracovník v třísměnném nebo nepřetržitém provozu u lůžka. Nemocnice samozřejmě neomezujeme v tom, kolik přidají svým pracovníkům. Mohou přidat i více, ale na ony slíbené 2000 měsíčně jim poskytneme dotace,“ řekl ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík na tiskové konferenci 16. června 2017 s tím, že zvýšení platu se bude týkat přibližně 43 tisíc zdravotnických pracovníků.

Dotační program bude pro soukromé nemocnice připraven do 1. července, o jeho startu budou nemocnice informovány. Šest set milionů korun na splnění tohoto plánu právě vyhradila vláda ze státního rozpočtu, dalších 400 milionů potřebných pro soukromé nemocnice půjde z rezerv našeho ministerstva, vysvětlil postup ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík a dodal, že celoroční náklady na takové navýšení budou zhruba dvě miliardy korun. Pro rok 2018 už s výdaji na příplatky sestrám za směnný provoz u lůžka bude počítat úhradová vyhláška.

Fakultní nemocnice se do dotačního programu hlásit nemusí, peníze pro přidání peněz dostanou formou příspěvku na provoz. Ostatní nemocnice mohou žádat prostřednictvím svých krajů či hlavního města Prahy. Formuláře a návody jsou již nyní k nalezení na webových stránkách ministerstva zdravotnictví. Posouzení žádosti bude trvat přibližně 15 dnů, dotace je poskytována na druhé pololetí tohoto roku. Od ledna 2018 bude navýšení mezd zajištěno příslušným navýšením úhrad ze zdravotního pojištění.

„Je pravda, že zvýšení platů si zaslouží veškerý zdravotnický personál. V tuto chvíli řešíme pouze akutní nedostatek sester u lůžek. Platí, že na konci roku budou všem pracovníkům ve zdravotnictví zvýšeny tarify o 10 procent,“ doplnil ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík.

 

Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví

 

(foto: freeimages.com)

 

Kdy za Vás stát zaplatí zdravotní pojištění?

Podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění, má každá osoba s trvalým pobytem v ČR povinnost hradit své zdravotní pojišťovně pojistné. Od povinné úhrady jsou osvobozeny pouze osoby, které pracují v některém státu Evropské unie nebo v Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) nebo ve Švýcarsku anebo pobývají v zahraničí nepřetržitě déle než šest měsíců.

 

Státní pojištěnci

Výše uvedený zákon přesně vymezuje osoby – tzv. státní pojištěnce, za které stát každý měsíc ze státního rozpočtu hradí zdravotní pojištění. Tyto osoby nemají příjmy ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti. Aktuálně za ně stát pojišťovnám platí měsíčně částku ve výši 920 Kč. Pojištění stát hradí například za poživatele důchodů nebo za osoby pobírající dávky nemocenského pojištění. Všechny osoby, za které stát platí pojištění, jsou uvedeny v § 7 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění.

 

Osoby bez zdanitelných příjmů

Pokud osoba nemá příjem ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti, ale nesplňuje příslušné podmínky a nelze ji proto zařadit mezi státní pojištěnce, musí si zdravotní pojištění hradit sama. Jedná se o tzv. osoby bez zdanitelných příjmů, např. studenty starší 26 let věku. Měsíčně musí uhradit 1 485 Kč na účet své zdravotní pojišťovny. Pojistné je nutné zaplatit vždy nejpozději do osmého dne následujícího měsíce, za který je úhradu nutné provést.  Pokud osoba pojistné nehradí, běží jí penále, stanovené sazbou 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení.

Následující tabulka srovnává osoby, za které stát hradí zdravotní pojištění a osoby, které si pojistné musí zaplatit samy.

 

Podmínka

Komu stát hradí pojištění (splnění podmínky)

Komu stát nehradí pojištění
(nesplnění podmínky)

Nezaopatřenost

(např. studium do 26 let věku)

Nezaopatřené dítě (do 26 let věku)

Student starší 26 let

 

Student na střední nebo vysoké škole, která nebyla ministerstvem školství označena jako soustavná příprava na budoucí povolání (např. jazykové školy)

 

Péče o děti

Žena na mateřské

Osoba na rodičovské dovolené

Osoba celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku

 

Žena v domácnosti, která nepečuje alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, ani není v evidenci úřadu práce a nepobírá žádný důchod

Evidence na ÚP

Nezaměstnaný v evidenci úřadu práce

Nezaměstnaný, který není v evidenci úřadu

 

Péče o závislou osobu

Osoba, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II, III nebo IV a osoba pečující o tuto osobu

 

Osoba pečující o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I

Osoba pečující o osobu starší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I

 

Viz též Státních pojištěnců je téměř 6 milionů. Stát za ně v roce 2016 vydal více než 62 miliard korun.

 

Porovnejte si svůj příjem s minimální mzdou a životním minimem

Svůj příjem si můžete porovnat s minimálními příjmy garantovanými státem, mezi které patří minimální mzda, zaručená mzda a životní minimum. Minimální a zaručená mzda platí v podnikatelské sféře jako nejnižší sazba výdělků. Životní minimum představuje hranici chudoby, minimální společností uznanou úroveň příjmů.

 

Porovnejte si svůj příjem se zaručenou mzdou

Pokud pracujete v podnikatelské sféře, zjistěte si, zda zaměstnavatel ohodnotil Vaši práci v souladu s platnou legislativou (nařízení č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí). V níže uvedené tabulce si snadno podle platové třídy, kterou máte, ověříte, zda Vaše mzda dosahuje alespoň nejnižší dané úrovně. Sazby zaručené mzdy jsou rozděleny do 8 skupin odstupňovaných podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací. Začíná se minimální mzdou v 1. skupině prací, tedy od 11 000 Kč až do 22 000 Kč v 8. skupině prací. Zaměstnance nepodnikatelské sféry chrání platové tabulky.

 

Zaměstnání v podnikatelské sféře

Platová třída

Nejnižší úroveň zaručené mzdy v Kč za měsíc

1. skupina prací

1-2.

11 000

2. skupina prací

3.-4.

12 000

3. skupina prací

5.-6.

13 400

4. skupina prací

7.-8.

14 800

5. skupina prací

9.-10.

16 400

6. skupina prací

11.-12.

18 100

7. skupina prací

13.-14.

19 900

8. skupina prací

15.-16.

22 000

 

Porovnejte si svůj příjem s životním minimem

Pokud žijete sám(a), měl by Váš příjem dosahovat alespoň částky 3 410 Kč za měsíc. Jedná se o částku pro jednotlivce stanovenou zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, v platném znění. Pokud je vás doma víc, počítá se životní minimum z jiných částek, které jsou zahrnuty do níže uvedené tabulky. Například rodina s dětmi ve věku 3 a 16 let má životní minimum ve výši 10 160 Kč za měsíc. To znamená, že po zaplacení nákladů na bydlení by jim měla zůstat alespoň tato částka. Pokud jejich příjem této částky nedosahuje, mohou podat žádost na úřadu práce podle svého trvalého pobytu o dávky hmotné nouze (tzv. „doplacení do životního minima“).

 

Osoby

Životní minimum v Kč za měsíc

Pro jednotlivce

3 410

Pro první osobu v domácnosti

3 140

Pro druhou a další osobu

2 830

Nezaopatřené dítě do 6 let

1 740

Nezaopatřené dítě od 6 do 15 let

2 140

Nezaopatřené dítě od 15 do 26 let

2 450

 

Zdroj: ISPV

 

(foto: freeimages.com)

 

MPSV: Slovník sociálního zabezpečení online

Slovník sociálního zabezpečení chce být pomůckou pro ty, co si neví rady s pojmy z oblasti sociální sféry. Cílem slovníku je vysvětlit nejdůležitější pojmy z důchodového a nemocenského pojištění, sociálních dávek, zaměstnanosti, sociálních služeb a mnoha dalších oblastí sociální sféry. 

Slovník sociálního zabezpečení 2015 lze také stáhnout ve formě e-publikace.

Slovník není určen jen laické veřejnosti, poslouží určitě i mnohým odborníkům. Nicméně nenahrazuje platnou právní legislativu, přesné informace jsou v příslušných právních předpisech.

Potřebujete se rychle zorientovat v pojmech z důchodového a nemocenského pojištění, sociálních dávek, zaměstnanosti či sociálních služeb? Zkuste se podívat do slovníku sociálního zabezpečení na adrese slovnik.mpsv.cz

 

Kategorie

V tištěné verzi vyšel slovník v roce 2015 (stáhnout publikaci). K dispozice je v budově MPSV, na krajských pracovištích Úřadu práce ČR, v klientských centrech ČSSZ a okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ).

„Slovník je zpracován tak, aby ve srozumitelné formě zejména široké veřejnosti přiblížil pojmy, které mohou být někdy složité na pochopení. Šlo nám hlavně o to, aby se čtenář v problematice rychle zorientoval, a také aby se dozvěděl, kde může najít podrobnější informace,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.

 

Zdroj: MPSV

 

OECD: Zdravotní a sociální sektor představuje více než 10 % celkové zaměstnanosti

Poptávka a nabídka zdravotnických pracovníků se v minulých letech zvyšovala ve všech zemích OECD. Zaměstnanost ve zdravotním a sociálním sektoru tvořila v roce 2013 v několika zemích OECD více než 10 % celkové zaměstnanosti. V ČR to bylo 7,1 %. Informace zveřejnila OECD v publikaci “Health Workforce Policies in OECD Countries (Right Jobs, Right Skills, Right Places)”, která se zaměřuje na trendy a politiky v této oblasti v zemích OECD. V roce 2013 bylo v OECD celkem 3,6 mil. lékařů a 10,8 mil. zdravotních sester (oproti 2,9 mil. lékařů a 8,3 mil. sester v roce 2000). V letech 2013-2014 celkem 17 % aktivních lékařů a 6 % z celkového počtu sester získalo vzdělání v jiné zemi, přičemž třetina z nich byla z jiné země OECD. Velké množství pracovníků pocházelo ze zemí s nízkými příjmy z Afriky, které již nyní čelí nedostatku pracovníků. Vybrané údaje viz níže.

 

Počet sester připadajících na jednoho lékaře v roce 2013* v zemích OECD

Finsko

4,70

Japonsko

4,60

Irsko

4,59

Dánsko

4,50

Spojené státy

4,35

Švýcarsko

4,30

Island

4,27

Lucembursko

4,25

Norsko

3,87

Kanada

3,71

Nizozemí

3,69

Nový Zéland

3,55

Austrálie

3,39

Belgie

3,25

Německo

3,20

Slovinsko

3,15

Chile

2,99

Velká Británie

2,95

OECD (34 zemí)

2,87

Francie

2,82

Švédsko

2,78

Korea

2,41

Polsko

2,35

Česká republika

2,17

Maďarsko

2,00

Estonsko

1,88

Slovensko

1,70

Rakousko

1,58

Itálie

1,57

Portugalsko

1,42

Izrael

1,42

Španělsko

1,35

Mexiko

1,21

Turecko

1,04

Řecko

0,58

* nebo nejbližší dostupný rok

 

Zdroj: OECD Health Data

 

Počet sester na 1 000 obyvatel v roce 2013* v zemích OECD

Švýcarsko

17,4

Norsko

16,7

Dánsko

16,3

Island

15,5

Finsko

14,1

Německo

13,0

Irsko¹

12,4

Nizozemsko¹

12,1

Lucembursko

11,9

Austrálie

11,5

Švédsko

11,2

USA¹

11,1

Japonsko

10,5

Nový Zéland

10,0

Belgie

9,5

Kanada

9,5

Francie¹

9,4

OECD (34 zemí)

9,1

Slovinsko

8,3

Velká Británie

8,2

Česká republika

8,0

Rakousko³

7,9

Maďarsko

6,4

Estonsko

6,2

Itálie¹

6,1

Portugalsko¹

6,1

Slovensko¹

5,8

Chile²

5,6

Polsko

5,3

Jižní Korea

5,2

Španělsko

5,1

Izrael

4,9

Řecko¹

3,6

Mexiko

2,6

Turecko

1,8

Poznámky:

1. Údaje zahrnují nejen zdravotní sestry, které poskytují přímou péči o pacienty, ale i sestry, které pracují ve zdravotnictví v oblasti managementu, vzdělávání nebo výzkumu atd.
2. Údaje se vztahují ke všem sestrám, které mají licenci k praxi.
3. Údaje pro Rakousko se vztahují pouze pro sestry zaměstnané v nemocnici.

* nebo nejbližší dostupný rok

 

Zdroj: OECD Health Data

 

Podíl lékařů ve věku 55 a více let na všech lékařích v roce 2013* ve vybraných zemích OECD

Izrael

49,5

Itálie

49,1

Francie

45,2

Estonsko

44,4

Belgie

43,2

Německo

42,3

Island

40,9

Maďarsko

39,7

Lucembursko

37,6

Česká republika

37,2

Slovensko

35,8

Spojené státy

34,2

Švédsko

34,1

Dánsko

33,8

Japonsko

33,4

Švýcarsko

32,9

OECD (29 zemí)

32,8

Kanada

32,7

Chile

27,6

Rakousko

27,1

Norsko

26,8

Slovinsko

26,4

Finsko

26,2

Austrálie

26,1

Španělsko

25,5

Nizozemí

25,3

Nový Zéland

24,6

Irsko

21,4

Korea

14,9

Velká Británie

13,1

* nebo nejbližší dostupný rok

Zdroj: OECD Health Data

 

Přečíst celou zprávu.

 

Zdroj: OECD

 

(foto: freeimages.com)