Důchodové pojištění je upraveno zákonem č. 155/1995 Sb., v platném znění. Potřebná doba pojištění pro starobní důchod se od roku 2010 postupně prodlužuje o jeden rok. Vzroste tak z 26 let pro rok 2010 na 35 let po roce 2018. Proto si zkontrolujte dříve, než o důchod požádáte, jakou dobu pojištění vám Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) eviduje. Později se vám totiž mohou chybějící doby pojištění dokládat mnohem hůře.

Vyžádejte si tzv. Informativní osobní list důchodového pojištění (IOLDP)

ČSSZ eviduje informace o dobách důchodového pojištění na tzv. Informativních osobních listech důchodového pojištění (IOLDP). Tyto informativní listy obsahují přehled dob důchodového pojištění, případně náhradních dob pojištění, uložených v evidenci ČSSZ. Za dobu od roku 1986 zahrnují i přehled vyměřovacích základů a vyloučených dob, včetně celkového součtu evidované doby a součtu náhradních dob. Informativní listy dále obsahují přehled a celkový počet neevidovaných dob, které chybí mezi prvním nárokovým dokladem a posledním nárokovým dokladem evidovaným v ČSSZ, příp. bezprostředně předcházejícím kalendářním rokem před rokem aktuálního vyhotovení IOLDP.

Na vaši žádost vám ČSSZ výpis dob pojištění zašle nejpozději do 90 dnů ode dne doručení vaší žádosti. Za vydání výpisu se neplatí žádný poplatek. Požádat o něj je možné jednou za kalendářní rok.

Žádost můžete podat prostřednictvím tiskopisu „Žádost o zaslání informativního osobního listu důchodového pojištění“ nebo volným dopisem, který musí obsahovat rodné číslo žadatele, jméno, příjmení, rodné příjmení a adresu, na kterou má být výpis zaslán.

Způsoby, jak požádat o Informativní osobní list důchodového pojištění, jsou uvedeny v tabulce níže.

Jak získat doby důchodové pojištění

Dobu důchodové pojištění lze získat výdělečnou činností, dobrovolnými platbami nebo tzv. náhradními dobami pojištění. Pokud zjistíte, že máte pro nárok na důchod málo dob pojištění, můžete si chybějící doby doplnit dobrovolným pojištěním.

ČSSZ neeviduje některé doklady o náhradních dobách pojištění, např. doklady o studiu nebo péči o dítě. Tyto doklady se předkládají zpravidla až při podání žádosti o důchod na příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ). Doložíte-li dodatečně doby pojištění (např. evidenční list důchodového pojištění) nebo náhradní doby pojištění (např. studium), budou tyto doby do evidence ČSSZ doplněny.

Následující tabulka zahrnuje přehled dob, které se započítávají do důchodového pojištění.

Zdroj: ČSSZ

(foto: freeimages, Billy Alexander)

Zkušební doba se týká každého nového pracovního poměru a každého nového zaměstnance. Slouží k tomu, aby se zaměstnanec i zaměstnavatel mohli vzájemně otestovat. Vyzkoušet si, zda má nový zaměstnanec opravdu požadované znalosti a zda zaměstnání odpovídá očekávání zaměstnance. Legislativně je zkušební doba upravena zejména v §§ 33, 66 a 48 zákona č. 262/2006, zákoník práce, v platném znění. Tento právní předpis vymezuje délku zkušební doby, podmínky pro její sjednání, možnosti jejího prodloužení i ukončení pracovního poměru během tohoto období.

Délka zkušební doby

Zkušební doba musí být sjednána písemně nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce, nebo v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance. Zkušební doba nesmí být delší než 3 po sobě jdoucíměsíce ode dne vzniku pracovního poměru.

V případě vedoucích pracovníků může zkušební doba trvat dokonce až 6 měsíců. Zkušební doba nesmí být sjednána delší, než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru. Například při sjednání pracovního poměru na tři měsíce, nesmí být zkušební doba delší než 1,5 měsíce.

Prodloužení zkušební doby

Zkušební doba nesmí být dodatečně prodlužována. Prodlužuje se pouze o dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené. Celodenní překážkou zaměstnance je například nemocenská. Pokud trvá dva týdny, zkušební doba se prodlouží právě o dva týdny.

Ukončení pracovního poměru ve zkušební době

Pracovní poměr může být rozvázán nejen dohodou, výpovědí nebo okamžitým zrušením, ale také zrušením ve zkušební době. Pro zrušení pracovního poměru ve zkušební době se vyžaduje písemná forma, jinak se k němu nepřihlíží. Pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení, není-li v něm uveden den pozdější. Pracovní poměr takto může bez uvedení důvodu ukončit jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel.

Běžně zaměstnavatel nesmí pracovní poměr ukončit v ochranné době, což se však netýká zkušební doby. Během ní je zaměstnanec např. během nemocenské nebo rodičovské dovolené chráněn pouze prvních 14 kalendářních dnů. Po jejich uplynutí již platí obecné podmínky pro zkušební dobu a zaměstnavatel tudíž může se zaměstnancem ukončit pracovní poměr bez uvedení důvodu.

Zdroj: ISPV

(Foto: ilker, freeimages.com)

O změně zaměstnání občas uvažuje každý z nás. Jen někteří však nenaleznou sílu k překonání strachu ze změny. Většina přešlapuje na stejném místě, ačkoliv spokojená není. Průvodce by vás rád povzbudil, dodal vám odvahu, vždyť „opravdu o nic nejde“. A štěstí přece přeje odvážným a připraveným. Zkuste se zamyslet nad tím, z jakých důvodů byste chtěli změnit zaměstnání? Zasloužili byste si vyšší plat, máte konflikt s kolegou nebo nadřízeným, nudí Vás pracovní náplň, máte pocit vyhoření? Nebojte se a požádejte o zvýšení platu nebo o přestup na pozici, kde byste vyššího platu dosáhli, nebo požádejte o přechod na oddělení se zajímavější pracovní náplní nebo s jinými kolegy a nadřízenými. Pokud již nechcete být u stávajícího zaměstnavatele nadále zaměstnáni nebo vašim žádostem nevyhoví, čtěte dále. Předkládáme vám rady a tipy, které vám hledání práce mohou usnadnit.

foto: freeimages.com

Podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění, má každá osoba s trvalým pobytem v ČR povinnost hradit své zdravotní pojišťovně pojistné. Od povinné úhrady jsou osvobozeny pouze osoby, které pracují v některém státu Evropské unie nebo v Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) nebo ve Švýcarsku anebo pobývají v zahraničí nepřetržitě déle než šest měsíců.

Státní pojištěnci

Výše uvedený zákon přesně vymezuje osoby – tzv. státní pojištěnce, za které stát každý měsíc ze státního rozpočtu hradí zdravotní pojištění. Tyto osoby nemají příjmy ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti. Aktuálně za ně stát pojišťovnám platí měsíčně částku ve výši 920 Kč. Pojištění stát hradí například za poživatele důchodů nebo za osoby pobírající dávky nemocenského pojištění. Všechny osoby, za které stát platí pojištění, jsou uvedeny v § 7 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění.

Osoby bez zdanitelných příjmů

Pokud osoba nemá příjem ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti, ale nesplňuje příslušné podmínky a nelze ji proto zařadit mezi státní pojištěnce, musí si zdravotní pojištění hradit sama. Jedná se o tzv. osoby bez zdanitelných příjmů, např. studenty starší 26 let věku. Měsíčně musí uhradit 1 485 Kč na účet své zdravotní pojišťovny. Pojistné je nutné zaplatit vždy nejpozději do osmého dne následujícího měsíce, za který je úhradu nutné provést.  Pokud osoba pojistné nehradí, běží jí penále, stanovené sazbou 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení.

Následující tabulka srovnává osoby, za které stát hradí zdravotní pojištění a osoby, které si pojistné musí zaplatit samy.

Viz též Státních pojištěnců je téměř 6 milionů. Stát za ně v roce 2016 vydal více než 62 miliard korun.

Svůj příjem si můžete porovnat s minimálními příjmy garantovanými státem, mezi které patří minimální mzda, zaručená mzda a životní minimum. Minimální a zaručená mzda platí v podnikatelské sféře jako nejnižší sazba výdělků. Životní minimum představuje hranici chudoby, minimální společností uznanou úroveň příjmů.

Porovnejte si svůj příjem se zaručenou mzdou

Pokud pracujete v podnikatelské sféře, zjistěte si, zda zaměstnavatel ohodnotil Vaši práci v souladu s platnou legislativou (nařízení č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí). V níže uvedené tabulce si snadno podle platové třídy, kterou máte, ověříte, zda Vaše mzda dosahuje alespoň nejnižší dané úrovně. Sazby zaručené mzdy jsou rozděleny do 8 skupin odstupňovaných podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací. Začíná se minimální mzdou v 1. skupině prací, tedy od 11 000 Kč až do 22 000 Kč v 8. skupině prací. Zaměstnance nepodnikatelské sféry chrání platové tabulky.

Porovnejte si svůj příjem s životním minimem

Pokud žijete sám(a), měl by Váš příjem dosahovat alespoň částky 3 410 Kč za měsíc. Jedná se o částku pro jednotlivce stanovenou zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, v platném znění. Pokud je vás doma víc, počítá se životní minimum z jiných částek, které jsou zahrnuty do níže uvedené tabulky. Například rodina s dětmi ve věku 3 a 16 let má životní minimum ve výši 10 160 Kč za měsíc. To znamená, že po zaplacení nákladů na bydlení by jim měla zůstat alespoň tato částka. Pokud jejich příjem této částky nedosahuje, mohou podat žádost na úřadu práce podle svého trvalého pobytu o dávky hmotné nouze (tzv. „doplacení do životního minima“).

Zdroj: ISPV

(foto: freeimages.com)